Home Metodické centrum Výuka žáků mimořádně nadaných

Přihlašte se



Výuka žáků mimořádně nadaných
Péče o nadané žáky PDF Tisk Email
Artprogram - Výuka žáků mimořádně nadaných
Napsal uživatel Administrator   
úterý, 26 srpen 2014 14:19

Převzato ze stránek Učitelských novin

 

Péče o nadané žáky

(Podle Koncepce péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních, Jana Zapletalová, IPPP Praha. Dokument navazuje na článek Konfliktní géniové ze str. 10-11).


Možnosti úpravy výuky v klíčových předmětech

Nabídka školního vzdělávacího programu, který má za cíl integrovat do základního vzdělávacího proudu mimořádně kognitivně nadané žáky, musí zohlednit potřebu různých typů učebních úloh pro různé úrovně žáků a současně respektovat tu skutečnost, že zrychlený vývoj (akcelerace) neprobíhá u všech žáků stejně rychle. Akcelerace navíc neprobíhá ve všech vyučovacích předmětech a často dochází k tomu, že po fázi zrychlení následuje fáze zpomalení.

Výuka pro nadané žáky musí být pestrá a podnětná, umožňovat hledání a objevování pro žáky nových informací a souvislostí, které je založeno na řešení problémových úloh, výuka umožňuje velkou aktivitu, samostatnost a činorodost žáků.

Akcelerační modely, které vycházejí z možnosti žáka postupovat ve výuce rychleji než ostatní žáci, bývají poznamenány nedostatkem času na základní obsahy výuky a na prostor pro zájmy žáků, často jsou zpochybňovány také z důvodů nerovnoměrného vývoje žáků v oblasti emociální a sociální inteligence.

K akceleračním modelům patří model Renzulliho „otáčivých dveří“, který umožňuje, aby se žák v těch předmětech, kde dosahuje mimořádných výsledků, účastnil výuky ve vyšších ročnících a nepracoval s kmenovou třídou. Tento model umožňuje vnitřní diferenciaci ve výuce a dosahování různého stupně obtížnosti pro žáka. V rámci tohoto modelu je také možné, aby se žáci účastnili výuky ve školách vyšších stupňů, např. ze střední školy na vyšších nebo vysokých školách, pokud to umožňují regionální podmínky. Ve škole pak vždy musí pracovat koordinátor úpravy výuky pro takové skupiny žáků.

V integračních modelech vzdělávání žáků s mimořádným nadáním se častěji uplatňují nástroje enrichmentu (obohacování). Vzdělávací programy jsou obohacovány v souladu s přiměřeností, musí umožňovat tvořivost a zabraňovat stereotypu ve vyučovacích hodinách.

Obohacování vzdělávacích programů by mělo splňovat tři roviny:

  • rovinu rozšiřování učiva tak, aby postihovalo co nejširší kontext učiva,
  • rovinu prohlubování učiva tak, aby obsahovalo podrobnosti a detaily a postihovalo podstatu sdělovaného
  • vlastní obohacování učiva, které je již nad rámec vzdělávacích programů a vychází také ze specifiky zájmů žáků.

Takové formy práce s učivem předpokládají velkou pestrost didaktického zpracování učební látky, ze strany žáků se pak očekává zapojení do projektů, zpracovávání úvah a esejí a vytváření ročníkových prací. Ve školách mohou vznikat nejen nabídky zájmové činnosti, ale také kluby pro práci s mimořádně nadanými žáky v jednotlivých vědních oborech, které se budou věnovat na úrovni středních škol přípravě studentské vědecké činnosti.

Výuka nadaných žáků by měla respektovat zejména schopnosti interpretace, aplikace a syntézy učební látky ve vztahu ke kritické analýze zvolených řešení a postupů.

Faktory typické pro mimořádně nadané žáky

  • akcelerovaný vývoj (zejména v oblasti intelektu jsou v nesouladu s normou pro určitou věkovou kategorii)
  • mají vysoký osobnostní potenciál (kreativita, vnitřní motivace, perfekcionismus)
  • tam, kde je bohatá mimoškolní činnost v rozporu se školním výkonem, který je často průměrný nebo špatný je možné uvažovat o tom, že se potenciál dítěte z nějakých důvodů nedemonstruje ve výkonech a je třeba uvažovat o možnosti, že se jedná o nadané dítě
  • ve starším školním věku se mimořádně nadané děti odlišují od svých vrstevníků obvykle výkony v různých činnostech

Principy programů vzdělávání nadaných žáků

  • nadaní žáci jsou specifičtí, a proto se doporučuje individualizace vzdělávacích opatření
  • nejlepších opatření pro nadané žáky by mělo být docíleno rozšířením běžných osnov spíše, než používáním zcela odlišných osnov pro nadané žáky
  • opatření by měla poskytovat nadaným žákům obohacení, rozšíření učiva a ve svých důsledcích umožnit zrychlení výuky
  • jednotlivé školy i jednotliví učitelé se mohou lišit ve svých možnostech týkajících se efektivní práce s nadanými žáky
  • je třeba dlouhodobě monitorovat vzdělávání nadaných k zajištění adekvátního vývoje a kvality doporučovaných vzdělávacích opatření

Pro mimořádně nadané děti je pak typické, že velmi rychle postupují ve zpracovávání základních operací symbolického uchopení skutečnosti. Nejprve u nich probíhá tzv. kódování, naučí se s kódy (písmena, čísla, slova) rychle pracovat a včlenit je do každodenních operací, rychle objevují vztahy mezi prvky navzájem, které třídí a provádí jejich homologaci. Dále u nich probíhá transformace prvků, která se projevuje v logizaci řeči, v práci s formou. V dalších fázích dochází k vytváření algoritmů, které se mohou nejrychleji projevovat např. v matematice v procesech algebraizace, substituce nebo ve vytváření variant. Objevují se u nich velmi záhy meta úvahy, např. co děláme, když se učíme.

Tyto děti se vyznačují také kvalitní koncentrací, dobrou pamětí a vnitřní motivací k vykonávání činností, které je zajímají. Protože toto jsou současně důležité faktory a stimulátory pro efektivní učení, mohou dosahovat tyto děti vynikajících výsledků v učení.

Některá specifika práce s nadanými žáky a studenty

V průběhu poradenské i školní práce s nadanými dětmi se mohou objevovat některá další specifika těchto žáků, zejména:

  • žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky
  • problematický přístup k pravidlům školní práce
  • tendence k vytváření vlastních pravidel
  • sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní
  • vlastní pracovní tempo
  • vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu
  • malá ochota ke spolupráci v kolektivu
  • rychlá orientace v učebních postupech
  • záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi v oboru
  • kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů
  • vhled do vlastního metaučení
  • zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte
  • potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním i mimoškolním prostředí

Zdrojem problematických situací je u mimořádně nadaných žáků zejména jejich sociální začlenění, které je ovlivněno jejich osobnostní strukturou a silnou tendencí k introverzi. Také některé osobnostní vlastnosti těchto žáků mohou znesnadňovat vytváření nekonfliktních vztahů ať již k vrstevníkům, nebo k učitelům, tak také ve vztahu k sobě samým. Především sklon k perfekcionismu, zvýšená kritičnost k sobě i k okolnímu světu a specifický druh humoru mohou patřit k faktorům, které poznamenají vytváření vztahů k vrstevníkům, spolužákům. Tam, kde se nevytvořily podmínky pro to, aby se dítě naučilo zacházet se svými „specifiky“, může paradoxně být jeho mimořádné nadání příčinou vytvoření negativního sebeobrazu a popírání vlastních schopností. Jindy se stane, že protože okolí dítěte nevytváří dostatečně podnětné a vstřícné prostředí, dítě se uzavírá do svého vnitřního světa a odmítá s okolním prostředím vrstevníků komunikovat. Tato situace je častá vzhledem k tomu, že mezi těmito dětmi je mnoho introvertů se špatnou sociální přizpůsobivostí, kterým vyhovuje omezená komunikace s okolím, anebo je u nich patrná větší tendence ke komunikaci s věkově staršími.

Tam, kde okolní prostředí dítěte poskytuje dostatek vnímavosti ke specifikům dítěte, dochází k vytvoření pozitivního klimatu i pro mimořádně nadané děti. Proto považujeme za důležitou nejen práci s mimořádně nadanými dětmi, ale i s třídními kolektivy, do kterých jsou tyto děti začleňovány.

Velmi důležité také je, jak druh nadání dítěte koresponduje se schopnostmi a možnostmi okolí dítěte, tzn. jeho rodiny, školní třídy, učitelů i vrstevníků. V době, kdy děti vstupují do školy, je pro ně důležité, aby se stali členy komunity, do které patří vzhledem ke svému věku, a to i přesto, že tyto děti obvykle snadno komunikují s dospělými nebo staršími spolužáky. Dochází tak k tomu, že se jejich snaha o včlenění se do přirozené vrstevnické skupiny spojuje s tendencí k popření vlastních schopností. S přibývajícím věkem se u těchto dětí zvyšuje jejich sociální vnímavost, kdy si dobře uvědomují svoje přednosti i nedostatky a svoje postavení ve skupině vrstevníků, kdy se jejich mimořádné nadání může stát naopak i důvodem obdivu vrstevníků. Školy, které nedokáží vytvořit dostatečně podnětné vzdělávací prostředí s širokou nabídkou obohacování základního učiva, nemohou splnit jeden ze základních požadavků výuky pro mimořádně nadané žáky - a to eliminaci nudy a zklamání z toho, že se ve škole nepracuje s dalšími informacemi, které by zásadně obohacovaly již existující znalosti těchto nadaných žáků.

Znalost těchto specifik je pro poradenskou práci se žákem, jeho rodinou i školou velmi důležitá, protože vytváří rámec pro vytváření podmínek vzdělávání těchto žáků a studentů.

Poradenská péče o nadané ve školách a školských poradenských zařízeních

Nadaní žáci a studenti budou integrování do běžných typů škol, abychom umožnili těmto dětem procházet vzdělávací soustavou s ohledem k jejich specifikům, a bude-li to úprava jejich vzdělávání vyžadovat, budou tito žáci a studenti zahrnuti k žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami, s možností individuálního vzdělávacího programu.

Poradenské služby v oblasti péče o nadané děti, žáky a studenty budou poskytovány na několika úrovních. Jednak na úrovni školy (připravuje se koncepce školních poradenských pracovišť), jednak PPP, pro žáky se zdravotním postižením pak SPC. Uvažuje se i o spolupráci s SVP pro nadané žáky s poruchami chování.

Rozsah poskytovaných služeb v současné době

O poskytovaných poradenských službách v rámci této problematiky neexistují žádná data. Z těchto důvodů byla při IPPP ČR v září roku 2003 vytvořena  21členná pracovní skupina, která je tvořena pracovníky PPP ze všech 14 krajů.

Psychologové byli v období od října do prosince vzděláváni v oblasti identifikačních postupů, využívání diagnostických nástrojů a v oblasti specifik poradenské péče nadaných.

Největším problémem poskytovaných služeb je nedostatek nebo naprostá absence vhodných diagnostických nástrojů pro identifikaci nadaných, zejména pak nadaných v předškolním věku nebo nadaných z řad jiných etnik a minorit.

Byl vytvořen základ pro poskytování poradenských služeb nadaným dětem, žákům a studentům, v každém kraji je dnes minimálně jedno poradenské zařízení, které je pro tuto práci systematicky připravováno. Předpokládáme, že postupně se rozsah služeb rozšíří podle velikosti a potřeb krajů a služby budou poskytovány i v dalších poradenských zařízeních. 

Vytvoření vzdělávacích programů pro pedagogy a psychology

Učitel, který se věnuje práci s nadanými žáky, by měl být entusiastický, mít smysl pro humor a zároveň být ochotný přiznat chybu. Z hlediska intelektu k požadavkům patří zejména nadprůměrná inteligence, hluboká znalost oboru, široké zájmy, orientace na celoživotní vzdělávání, kreativní myšlení a excelentní komunikační schopnosti. Měl by mít vhled do kognitivních, sociálních a emocionálních potřeb nadaných studentů; mít schopnosti flexibilně upravovat osnovy, používat učební strategie podporující vyšší stupně myšlení; podporovat studenty v samostatném učení; upřednostňovat způsoby výuky orientované na studenty; být ochoten žákům pomáhat; jeho práce musí být dobře organizovaná a probíhat v klidném učebním prostředí.

Je nezbytné, aby se na problematiku vzdělávání nadaných žáků zaměřilo DVPP i další vzdělávání psychologů.

Tématické okruhy pro učitele:

  • Nadané dítě - kognitivní, sociální a emociální aspekty nadání, vztah nadání-pohlaví,
  • Stereotypy a nadané dítě, metody pedagogické identifikace nadaných a koncepce podpory nadaných žáků
  • Vytváření studijních programů pro nadané žáky- modely integrace, interdisciplinární programy pro nadané
  • Informační technologie- rozvoj schopností ve vyhledávání, klasifikaci a organizování informací
  • Kreativní myšlení – rozvoj myšlenkových strategií, metakognice
  • Techniky otevírání zvídavosti- práce s otázkou a problémem jako s motivačními nástroji
  • Specifika jednotlivých druhů nadání

Tématické okruhy pro psychology:

  • Identifikace nadaných (pedagogická, psychologická, pedagogicko-psychologická)
  • Osobnostní zvláštnosti nadaného
  • Práce s rodinou nadaného
  • Pedagogicko-psychologická podpora vzdělávání nadaných
  • Metodická pomoc učitelům pracujícím s nadanými
  • Kritická období pro identifikaci nadaných
  • Specifika práce s „underachievers“
  • Začlenění nadaných do kolektivu školní třídy atd.

Je třeba o specifika práce s nadanými žáky doplnit také pregraduální přípravu učitelů, psychologů a speciálních pedagogů. Počítá se i s dlouhodobým výzkumem nadaných dětí.

EKONOMICKÁ ROZVAHA

Některá opatření navrhované koncepce byla již realizována z prostředků DVPP MŠMT skupiny II v roce 2003.

  • Vzdělávání pedagogů a psychologů, kteří se věnují péči o nadané 190 000 Kč 
  • Diagnostické nástroje pro děti s mimořádným nadáním 190 000 Kč 

Celkem 380 000 Kč

Z těchto prostředků bylo hrazeno také zahájení činnosti pracovní skupiny psychologů ze 14 krajů a zahájení longitudinálního výzkumu.

Rok 2004 celkem 2 145 tis. Kč

Navýšení pracovního úvazku psychologa ve 14 PPP ve 14 krajích o 0,5, tj. celkem 7 pracovních úvazků v rámci ČR od července 2004 1 125 tis. Kč

Standardizace nových diagnostických nástrojů k identifikaci nadaných 300 tis. Kč

Vybavení 14 pracovišť PPP (v každém kraji jedno pracoviště) novým diagnostickým nástrojem nezbytným pro psychologickou identifikaci nadání 420 tis. Kč

Vzdělávání multiplikátorů vzdělávacích programů pro pedagogy ZŠ a SŠ od září 2004 300 tis. Kč

Rok 2005 celkem 3 850 tis. Kč

Navýšení pracovních úvazků pro PPP – 0,5 úvazku x 14, celkem 7 pracovních úvazků pro rok 2005 2 250 tis. Kč 

Vzdělávání psychologů PPP pro práci s nadanými 300 tis. Kč

Navýšení prostředků na DVPP – vzdělávání pedagogů ZŠ a SŠ realizované v krajích  1 000 tis. Kč

Pokračování longitudinálního výzkumu 300 tis. Kč

Předpokládá se, že objem finančních prostředků vynaložených na realizaci koncepce v letech 2006 - 2008 bude odpovídat částce 3 850 tis. Kč ročně.

 

 
Nadané děti a žáci PDF Tisk Email
Artprogram - Výuka žáků mimořádně nadaných
Napsal uživatel Administrator   
úterý, 26 srpen 2014 14:18

Převzato z portálu RVP

 

Obsah stránky:

Výklad hesla:

Vzdělávání nadaných dětí (do nástupu povinné školní docházky), nadaných žáků (základních a středních škol) a studentů (vyšších odborných a vysokých škol) představuje celý komplex témat a problémů. Prvním je už samotná definice nadaného dítěte/žáka/studenta.

Definice

Potřebujeme pro to, abychom rozvíjeli nadání našich dětí, definici nadaného žáka? Někteří pedagogové jsou toho názoru, že nejefektivnějším způsobem podpory nadání, zejména u dětí a žáků mladšího školního věku, je příliš nezkoumat míru jejich individuálních dispozic a snažit se individualizací a vnitřní diferenciací výuky dosáhnout osobního maxima u všech dětí/žáků. Je to bezesporu rozumný a správný přístup. Pokud se u dítěte/žáka projeví výrazné nadání v nějaké oblasti, musí se mu dostat individuální podpory odpovídající charakteru a míře projeveného nadání. To je druhá strana téže mince. Povzbuzovat, motivovat a inspirovat všechny, podporovat a dále rozvíjet jednotlivce podle jejich individuálních vzdělávacích potřeb. 

Nadání a talent bývají v odborné veřejnosti chápány různě. Někteří autoři  Dočkal a kol. (1987), Tannenbuum (1993). Mönks a Ypenburgová (2002) doporučují je požívat jako ekvivalenty. Jiní autoři oba pojmy rozlišují. Nadání staví nad talent, jako projev velmi vysokého talentu. Setkat se můžeme s pojetím, kdy nadání je vnímáno spíše jako předpoklad, potenciál, kdežto talent jako výkon na vysoké úrovni. Jiní autoři rozlišují nadání jako všeobecné intelektové předpoklady a talent jako předpoklady pro jednu nebo několik příbuzných oblastí. V našem prostředí není používání obou pojmů ostře vymezeno, legislativa hovoří o podpoře a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných, případně mimořádně nadaných. Pojmu talent se u nás používá spíše pro oblast nadání sportovního či uměleckého nebo v souvislosti s výkony, které jsou v nějaké oblasti činnosti zjevně mimořádné. V dalším textu hesla se přikláníme k ekvivalentnímu používání obou pojmů.

O definování nadání se pokoušela celá řada autorů. Definice nadání se liší podle přístupu k základním dvěma faktorům. Jsou to jednak vysoké předpoklady, potenciál jedince v nějaké oblasti nebo ve více oblastech a vysoký výkon, projevené nadání. Dlouhou dobu byly tato faktory stavěny proti sobě vylučovacím způsobem. Společným znakem mnoha definic nadaných a talentovaných dětí vytvořených v druhé polovině dvacátého století je zahrnutí jedné z obou výše zmíněných složek nebo obou společně a také konstatování ve smyslu, že tyto děti potřebují zpravidla vzdělání a programy, které školy většinou běžně neposkytují. 

Pro účely podpory vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů je dobře využitelný Renzulliho model, který od jeho vytvoření v roce 1977 byl dalšími autory rozvíjen a doplňován. Za klíčové považuje tři základní znaky: nadprůměrné schopnosti (vysokou míru předpokladů), tvořivost (kreativitu), motivaci (vůli dosáhnout vynikajících, neobvyklých výklonů).

Definice nadání podle Rentzuliho a Reisové (1986) je poměrně komplexní a v pedagogické praxi použitelná: Nadání je výsledkem interakce třech základních vlastností nadprůměrných všeobecných a/nebo specifických schopností, vysoké úrovně motivace a vysoké úrovně kreativity. Jedinci, kteří mají potenciál projevovat nadání, jsou ti, kteří jsou nositeli nebo jsou schopni rozvíjet tyto vlastnosti a aplikovat je na nějakou hodnotnou oblast lidské činnosti. Jedinci, kteří projevují nebo kteří jsou schopni rozvoje interakce mezi těmito vlastnostmi, potřebují širokou škálu vzdělávacích možností a služeb, které běžně nejsou poskytovány prostřednictvím regulérních školských programů. (s. 218) In: Jurášková Základy pedagogiky nadaných IPPP, Praha, 2006.

Další autoři ještě doplnili Renzuliho model o faktory příznivého prostředí rodiny, školy a vrstevníků – Mönks, (1999), specifické intelektové schopnosti v širším pojetí a faktor příznivých okolností (štěstí, být ve správnou chvíli na správném místě). Cziesel (1995), Tanenbaum (1986) ještě doplnil statickou a dynamickou složku (spoluvytváření vlastního prostředí, aktivita).

V oblasti rozumového nadání je nápadný rozdíl mezi skutečným věkem a projevy tohoto nadání. Jak uvádí autoři v publikaci Tvoříme individuální vzdělávacíplán mimořádně nadaného žáka: "Intelektové (rozumové) nadání je ve své podstatě asynchronní vývoj, ve kterém se kombinují zrychlené kognitivní schopnosti a zvýšená intenzita k vytvoření vnitřních zkušeností a povědomí, které se kvalitativně liší od normy. Tato asynchronie se zvyšuje spolu s intelektovou kapacitou."

S jistotou nadsázkou tedy můžeme formulovat recept na nadané dítě/žáka/studenta. Vezmi nadprůměrné intelektové schopnosti v jedné, více nebo všech typech inteligence, přidej tvořivost a silnou motivaci k tomu, tyto předpoklady využít. Vraž to do prostředí milující a podporující rodiny, peč to dostatečně dlouho v prostředí výborné školy s učiteli, kteří umí vzdělávat nadané žáky a pod vlivem inspirujících a stimulujících vrstevníků. Okořeň to specifickými intelektovými schopnostmi v některé oblasti a podávej v situaci, která umožní v pravý čas maximálně podporovat, stimulovat a rozvíjet projevené nadání. Ponech tomu možnosti spoluvytvářet vlastní prostředí i za cenu, že se ti byt změní v laboratoř, zoologickou, ateliér nebo v něco úplně jiného.

Vezměte prosím tuto nadsázku jako snahu poněkud zlidštit nudnou část věnovanou definicím.

Nadání a mimořádné nadání

Odlišení nadání a mimořádného nadání je důležité nejen z pohledu míry potřebné podpory, ale i z hlediska prožívání situací při vzdělávání ze strany dítěte/žáka. Tomek, K. a Zelendová, E.  jsou na základě řady rozhovorů s mimořádně nadanými lidmi a jejich učiteli (www.rvp.cz) toho názoru, že zatímco nadaní žáci projevují nápadnou, vysokou úroveň schopností a podávají vysoké výkony v oblasti svého nadání, mimořádně nadaní žáci se tématu svého zájmu, nadání věnovat musí, jsou k tomu vnitřně puzeni. V případě, že se této oblasti nemohou věnovat dostatečně, jejich mimořádně intenzivní vzdělávací potřeba není naplňována, dochází u nich k projevům srovnatelným s projevy deprivace nebo frustrace. Zatímco nadaný žák se rád a snadno učí, mimořádně nadaný žák se učit musí, nemá jinou volbu. Z toho by měl vycházet i přístup pedagogů ke vzdělávání těchto obou podobných a přece odlišných skupin dětí/žáků.   

Přístup učitelů k vzdělávání nadaných dětí/žáků

Především si položme otázku, zda naše školy umí pracovat s nadanými žáky. V příspěvku proneseném představitelem ČŠI na mezinárodní konference Práce s talentovanou mládeží v Brně ve dnech 25. - 27. 9. 2008 a publikovaném ve sborníku z této konference KOLEKTIV AUTORŮ. Práce s talentovanou mládeží. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 25. - 27. 9. 2008 v Brně. Brno: JCMM, 2008, na str. 41 je bohužel jasné vyjádření stavu: "S plnou vážností je nutné v odpovědi na otázku zda školy umí pracovat s nadanými žáky konstatovat, že ve školách v zásadě přetrvává bezradnost, někdy i nezájem a neochota (chybí motivace), kontrast mezi deklarovanými podmínkami a skutečností (např. podmínky společného vzdělávání žáků všech úrovní ve stejné třídě atd.), ale i obecně nepochopení celé problematiky rozvojových potřeb a jejich zužování zejména u rozumově nadaných žáků."

Ještě jeden pohled z praxe, publikovaný ve Zborníku prác z 5. mezinárodnej konferencie Od razvíjania nadania k rozvíjaniu osobnosti nadaných.  Bratislava: Iris, 2008. m. M. Hubatka ze ZŠ Znojmo v něm připomíná: "Především narážíme u učitelů na mylnou utkvělou představu, že škola, která se věnuje dětem nadaným v praxi dělá jednu nebo dvě zázračné metody či formy, které ji zákonitě určují k práci s touto skupinou žáků. De facto očekávají jednoduchou ale zázračnou "didaktickou kuchařku" ve stylu: "Když ve výuce pracujete s nadanými žáky, děláte toto a toto..." Bohužel špatně se vysvětluje, že nic takového není a nebude. Potom nastává rozčarování a rozpaky." (str. 134)

Přesto, že nadané děti, žáci a studenti nejsou homogenní skupinou s jednotnými charakteristikami, některé společné znaky nadání, které do jisté míry v obecné rovině popisuje definice výše, předurčují i přístup učitelů ke vzdělávání nadaných.

Učitel nadaných by měl být především stabilní osobnost, která je připravena nebrat si osobně různé poznámky, slovíčkaření, umanutosti a někdy nadměrnou aktivitu nadaných žáků, jejich snahu prosadit se za každou cenu, strhávání pozornosti na sebe, jistou sebestřednost, nerespektování autority, které se mohou v chování nadaných žáků občas a jednotlivě nebo i často a v kombinaci vyskytovat. Měl by být zkrátka připraven na „všechno. Nadané děti dospělé překvapují.

Nadané děti mají zpravidla vysoce vyvinutý smysl pro spravedlnost. Proto je důležitá nestrannost a rozvinuté dovednosti v oblasti hodnocení. Právě to bývá zdrojem konfliktů s nadanými dětmi, které se stávají „tribuny třídy a umí naše nepřesnosti nebo nespravedlnosti přesně a bez obalu pojmenovat.

S tím souvisí značná míra tolerance k zvláštnostem, originalitě i k jejich vyhraněným názorům a netaktním vyjádřením. Neznamená to v žádném případě vzdělávání bez pravidel.

Pro toleranci je nezbytným předpokladem vysoká míra empatie, schopnosti vcítit se do prožívání, pocitů těchto dětí. Porozumět někdy obtížně pochopitelným postojům, neobvyklým reakcím Opět to neznamená tolerovat cokoli v chování žáků, ale připustit, že pochopení by mělo předcházet našemu rozhodnutí o dalším pedagogickém postupu v konkrétních případech.

Možná nejdůležitější vlastností učitele nadaných žáků je adaptabilita. Vysoká míra schopnosti přizpůsobovat se neočekávaným situacím, které přináší výuka, a schopnost pružně reagovat na vzdělávací situace s ohledem na individuální potřeby nadaných žáků.

S účinnou komunikací, která nemusí být vůbec snadná, souvisí i takt. Ten je mimořádně důležitý při řešení konfliktních situací, nedorozumění i ve chvílích hodnocení nadaných žáků.

S tím souvisí i dostatečný nadhled a z něj vyplývající laskavý humor, který oceňují nadaní žáci stejně jako jejich průměrní spolužáci.

Čtenář by mohl namítnout, že ve výčtu chybí dvě zásadní položky, kterými je nadání nebo dokonce mimořádné nadání pedagoga a též značná, neobvykle vysoká míra jeho tvořivosti. Obojí je jistě výhodou. Není to však nezbytná podmínka. Mnohem důležitější než vynikající znalosti oboru jsou při vzdělávání nadaných žáků dovednosti pedagogicko-psychologické a často i obecně lidské. Stejně tak je pro nadaného žáka důležitější to, zda a jak učitel podporuje jeho tvořivost než to, zda je sám vynikajícím tvůrcem. 

Diagnostika

Identifikace nadaných dětí a žáků je poměrně složitá činnost, která v sobě zahrnuje dvě extrémní situace. Jednak tu, kdy dítě v určitém období svého vývoje vykazuje některé znaky nadaných, je jako nadané identifikováno, ale ve skutečnosti se o nadání nejedná. Druhou možnou chybou, která je závažnější, je situace, kdy se nepodaří včas nebo vůbec zachytit (podporovat a rozvíjet) skutečně nadané dítě.

Z hlediska diagnostiky nás v této souvislosti napadnou IQ testy. Toto pojetí je v naší kultuře hluboce zakořeněno a svým způsobem i utvrzováno společnostmi typu MENSA, kde je podmínkou vstupu konkrétní výsledek v testu inteligence.

Pro pedagogickou praxi se osvědčují čtyři skupiny metod:

1. Různé formy pozorování ze strany rodičů a pedagogů. Neobvyklé projevy, které signalizují možnost vývoje směrem k nadání nebo mimořádnému nadání, mohou být různě interpretovány. To, co zaujatý rodič u svého prvního dítěte považuje za neobvyklý projev mimořádného nadání, může zkušený učitel hodnotit jako běžný projev dítěte daného věku, kterému se dostává dostatečné stimulace ze strany rodiny a okolí. Pozorování může být pro identifikaci nadání tím užitečnější, čím více obsahuje faktů a méně interpretací. Učitelé tyto zkušenosti získávají zpravidla praxí, rodiče mají proti nim výhodu znalosti dítě od jeho narození, a i když jsou zaujati ve prospěch svého dítěte, bývají poměrně dobrými pozorovateli schopnými ve většině případů projevy nadání odhalit.

2. Dobrým pomocníkem při identifikaci nadaných žáků jsou inventáře, které obsahují strukturované popisy obvyklých projevů nadaných. Tyto obecné charakteristiky můžeme porovnávat s projevy konkrétního dítěte a hodnotit množství a intenzitu těchto příznačných projevů. VÚP vydalo publikaci, které nabízí podrobnosti tohoto postupu.

3. V posledních desetiletích se ve školách objevuje stále častěji portfolio jako nástroj rozvoje žáků i určitá forma hodnocení. Portfolio se dobře hodí jako jeden z možných nástrojů identifikace nadaných. Žák, pedagog nebo oba společně mohou vybírat do portfolia výtvory, produkty, doklady, dokumenty (fotografie, nahrávky) dokládající vývoj žáka a jeho specifické projevy v oblasti/oblastech jeho nadání.

4. Teprve jako poslední v tomto výčtu uvádíme testové metody. Máme zde na mysli standardizované testy, které jsou používány psychology v školských poradenských zařízeních (pedagogicko-psychologických poradnách) nebo klinickými psychology. Každopádně tyto nástroje patří do rukou vyškolených odborníků. Právě potvrzení nadání nebo mimořádného nadání dětí, žáků a studentů těmito zařízeními je v ČR podmínkou některých forem podpory ze strany státu. 

Možnosti vzdělávacího systému (legislativa, organizace)

O podpoře vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů hovoří zákon 561/2004 Sb., školský zákon v § 1719.

Podstatné je, že zákon ukládá všem školám a školským zařízením vytvářet předpoklady pro rozvoj nadání dětí žáků a studentů. Není tu nic o identifikaci! Je to příkaz vzdělávat tak, aby se potenciál nadání každého jedince mohl projevit. Je to nejkratší, ale pravděpodobně nejdůležitější ustanovení zákona z pohledu rozvoje nadání u nás.

Dále zákon výslovně povoluje možnost k rozvoji nadání uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Toto opatření není omezeno stupněm, druhem nebo typem školy.

Důležitým ustanovením zákona je možnost daná řediteli školy přeřadit mimořádně nadaného žáka se souhlasem rodiče či zákonných zástupců do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Lidově to znamená přeskočit ročník. Právě zde je nezbytné písemné vyjádření školského poradenského zařízení. V každém kraji je nejméně jedno pracoviště, specializované na diagnostiku a podporu nadaných žáků. Pracují v něm speciálně proškolení odborníci, kteří mají k dispozici potřebné diagnostické nástroje. Jejich seznam je na stránkách IPPP i Metodického portálu.

Podrobnosti o výše uvedených ustanoveních obsahuje vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v § 1315. 

Individuální vzdělávací plán pro mimořádně nadaného žáka

Jedním z významných nástrojů podpory mimořádně nadaného žáka je individuální vzdělávací plán. Je to možnost, kterou zakládá školský zákon (§18) a rozvíjí výše zmíněná vyhláška (§13). VÚP v této souvislosti přispívá specializovanou publikací a e-learningovým kurzem.

Individuální vzdělávací plán je vytvářen školou na základě jejího školního vzdělávacího programu, závěrů psychologického vyšetření žáka a vyjádření rodičů (zákonného zástupce žáka, pokud se nejedná o zletilého žáka, který se vyjadřuje sám. Je to tedy svým způsobem kolektivní dílo.

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka obsahuje závěry psychologického vyšetření, které blíže specifikuje oblast, typ a rozsah nadání, to, jaké mimořádné vzdělávací potřeby má vytvářený plán zajistit a rozvíjet. Je-li to nutné, je využito i vyjádření lékaře pro děti a dorost. Dalšími údaje potom charakterizují obsah a rozsah poskytované péče, úpravy vzdělávacího plánu, doporučené učebnice, učební pomůcky a materiály, určení pracovníka poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat v péči o mimořádně nadaného žáka, personální zajištění průběhu a úprav vzdělávání mimořádně nadaného žáka, stanovení pedagoga školy, který bude sledovat vývoj mimořádně nadaného žáka a komunikovat se školským poradenským zařízením. V neposlední řadě obsahuje IVP také předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků, které budou využity pro zajištění navržených opatření pro vzdělávání mimořádně nadaného žáka.

IVP se vytváří do 3 měsíců od nástupu mimořádně nadaného žáka do školy nebo od zjištění jeho mimořádného nadání. Za jeho zpracování odpovídá ředitel školy, který s ním seznámí rodiče nebo zákonné zástupce mimořádně nadaného žáka a potvrdí jej svým podpisem. IVP lze v průběhu školního roku doplňovat a upravovat. 

Formy vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů

Názory na vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů se v laické i odborné veřejnosti velmi liší. Na jednom pólu jsou zastánci jejich integrace v pestré vrstevnické skupině standardní školní třídy, na druhém pólu potom zastánci škol specializovaných na vzdělávání nadaných nebo extrémně zastánci jejich domácího vzdělávání.

V tak složitém fenoménu, jakým je vzdělávání nadaných, může stěží existovat jedna nejsprávnější cesta. Každá z organizačních forem má své slabiny i přednosti.

Stručný přehled forem vzdělávání nadaných:

Školy pro nadané homogenní školy, v nichž se všechny třídy skládají z žáků nadaných. V ČR jen ojediněle, na Slovensku existuje stabilní síť takových škol. Víceletá gymnázia tuto úlohu, deklarovanou v době jejich vzniku, už dávno nehrají. Jsou pouze nástrojem selekce určité části dětí. 

Třídy pro nadané v rámci běžných škol. Je to trend, který v podstatě může navázat na tradici tříd s rozšířenou výukou některých předmětů, za předpokladu, že budou naplněny skutečně nadanými žáky.

Skupiny nadaných v rámci jednoho ročníku je další možnost. Skupinová nebo kooperativní výuka je velmi účinnou formou pro vzdělávání všech žáků. Její využití pro vzdělávání nadaných se tedy přímo nabízí. Skupiny mohou být vytvářeny i na základě jiných kritérií, kdy se v nich vzdělávají nadaní žáci z různých ročníků.

Individuální integrace nadaného žáka je častou, avšak velmi náročnou formou jeho vzdělávání. Klade velké nároky na pedagoga a nadaný žák se může ve třídě za určitých okolností ocitnout ve složitém postavení. Jednak se může stát terčem šikany nebo přinejmenším nemá, s kým by si rozuměl. Kromě toho ho může učitel využívat pro spolupráci a pomoc slabším žákům, což jej sice může rozvíjet sociálně, ale nikoli v oblasti jeho nadání. V případech individuální integrace je důležité poskytnout nadanému žákovi možnost, aby v průběhu týdne alespoň nějaký čas trávil buď individuální výukou v oblasti svého nadání nebo ve skupině podobně nadaných žáků. Individuální integrace přináší i některá rizika. jedním z významných je nálepkování. "Označování žáků jako intelektově nadaných vytváří prostor pro jejich formální vyčlenění od ostatních žáků školy (v případě integrace ve speciální třídě) nebo třídy (v případě individuální integrace). Mohou nastat situace, v nichž budou intelektově nadaní žáci terčem výsměchu, nadávek, pokřikování až šikanování, nebo naopak někteří intelektově nadaní žáci mohou v důsledku nálepkování získat neoprávněný pocit výjimečnosti (to se týká i žáků speciální školy)." JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP, 2006.

Domácí škola, domácí vzdělávání je extrémní možností pro vzdělávání mimořádně nadaného žáka. Vzdělávání probíhá v domácím prostředí. Dítě je vyučováno rodičem v prostředí, které dobře zná. Domácí vzdělávání má své zastánce i odpůrce. Faktorem je, že jeho pokusné ověřování ukázalo, že ve většině případů probíhá řádně a jeho výsledky jsou dobré. Obecně lze tuto formu doporučit spíše v mladším školním věku. I tak rodiče, kteří vzdělávají své nadané dítě doma, hovoří o mimořádné zátěži, kterou to pro rodinu představuje.

S tím souvisí poslední dva body našeho přehledu. Zapojení mentorů, což představuje možnost zajistit nadanému žákovi pravidelný kontakt s odborníky v oboru jeho nadání. Ideální je to v průběhu roku, docházkou do vyšších ročníků, vyššího stupně školy, na některé univerzitní přednášky nebo opravdu osobním kontaktem. Do značné míry tomu odpovídají i různé letní školy, exkurze, stáže a obdobné akce organizované pro nadané žáky a studenty z různých oborů některými neziskovými organizacemi a vzdělávacími zařízeními.

Mohutný průnik informačních a komunikačních technologií umožňuje nadaným snáze navazovat kontakty s vrstevníky s podobnými zájmy. Mohou se též vzdělávat s využitím těchto technologií a setkávat se s odborníky ve virtuálním prostředí. Tutoři různých forem e-lerningových kurzů, webových seminářů, diskusí a chatů mohu poskytovat podporu při rozvoji nadání žákovi či studentovi na druhém konci republiky on-line, vytvářet skupiny, sestavovat projektové týmy, zadávat a kontrolovat různé typy úkolů. U nás v této oblasti dosáhlo pozoruhodných výsledků sdružení TALNET. 

Použité a doporučené zdroje a literatura

Ani jdene matematický talent nazmar - Sborník příspěvků 3. ročníku konference učitelů matematiky a přírodních oborů na základních, středních a vysokých školách. Hradec Králové: JČMF, 2007

CAMPBELL, J. R. Jak rozvíjet nadání vašich dětí. Praha: Portál, 2001

FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007

FOŘTÍKOVÁ, J. Talent a nadání - jejich rozvoj ve volném čase. 2. revidované vydání. Praha: IDM MŠMT, 2009

FOŘTÍKOVÁ, J. (Ed.), RENZULLI, J., REISOVÁ, S., MONTGOMERY, D., JURÁŠKOVÁ, J. Úspěšná výuka mimořádně nadaných dětí. Praha: Triton, 2008

HŘÍBKOVÁ, L. Nadaní a nadání. Praha: Grada, 2008.

JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP, 2006.

KOLEKTIV AUTORŮ. Práce s talentovanou mládeží. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 25. - 27. 9. 2008 v Brně. Brno: JCMM, 2008.

Krok za krokem s nadaným žákem - Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka. Metodická příručka. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 72 s. ISBN 978-80-87000-28-1.

LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa - jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. 1. vydání. Bratislava: IRIS, 2001.

MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy. Brno: PdF MU, 2006

Sborník prác z 5. medzinárodnej konferencie Od rozvíjania nadania k rozvíjaniu osobnosti nadaných, Čilstov pro Bratislave, 4. - 5. apríl 2008, Bratislava: Iris, 2008

STERNBERG. R. J. Úspěšná inteligence: jak rozvíjet praktickou a tvůrčí inteligenci. Praha: Grada 2001

Vyhledáváme rozumově nadané žáky.Metodická příručka. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010. 68 s. [cit. 2011-08-11]. ISBN 80-87000-42-7. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Vyhledavame-rozumove-nadane-zaky1.pdf>.

 

 
Edukace nadaných dětí a žáků PDF Tisk Email
Artprogram - Výuka žáků mimořádně nadaných
Napsal uživatel Administrator   
úterý, 26 srpen 2014 14:15
Ke stažení na stránkách Ostravské univerzity v Ostravě
 
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných PDF Tisk Email
Artprogram - Výuka žáků mimořádně nadaných
Napsal uživatel Administrator   
úterý, 26 srpen 2014 14:14

Převzato ze stránek NÚOV

 

Péče o mimořádně nadané žáky

Práce s nadanými žáky je velmi náročnou, ale rovněž velmi důležitou součástí učitelské profese. Zatímco vzdělávání žáků se zdravotním postižením, specifickými poruchami učení či sociálně znevýhodněným jsme zvyklí v našich školách věnovat již tradičně zvýšenou pozornost, problematika nadání a nadaných žáků dosud není v popředí zájmu širší pedagogické veřejnosti. Přesto právě nadaní žáci často vyžadují specifické vzdělávací přístupy, jejichž plánování a začleňování do výuky je náročné a často stojí nad rámcem běžných povinností a problémů, se kterými se každý učitel denně potýká.  

Většina učitelů si uvědomuje, že nadaní žáci a studenti mají být vzděláváni v souladu se svými schopnostmi, dostávat úkoly a podněty, které odpovídají jejich rozumové úrovni a jejich nadání. Jak však vyplývá z tematické zprávy ČŠI Umí školy pracovat s nadanými žáky?“ zveřejněné v srpnu 2008, převládá dosud ve školách při práci s nadanými žáky v zásadě bezradnost a často i obecně nepochopení celé problematiky rozvojových potřeb zejména mimořádně nadaných žáků.

Mimořádné nadání se může projevovat v celkově nadprůměrných kognitivních schopnostech žáka, kdy žák dosahuje vynikajících výsledků ve většině nebo ve více oblastech vzdělávání, velmi často se však jedná i o specifický typ nadání. Takové nadání se pak projevuje např. jako zvýšený zájem, výkonnost a tvořivost žáka nebo jako prokazování nadprůměrných manuálních dovedností v určité odborné oblasti a mnohdy souvisí s vybraným oborem odborného vzdělání. Proto je důležité umět nadání žáka rozpoznat, podchytit a soustavně je rozvíjet  nejenom v základních  školách a gymnáziích, ale také ve  středních odborných školách i učilištích, ve studijních i učebních oborech.  

Abychom mohli věnovat nadaným žákům potřebnou péči a pozornost, musíme být s problematikou nadání a nadaných seznámeni z různých hledisek, která s ní souvisejí. Jedná se zejména o potřebný vhled do oblasti identifikace a diagnostiky nadání, znalost specifických přístupů vhodných pro vzdělávání  nadaných žáků a připravenost na jejich uplatňování ve výuce. Důležitá je rovněž orientace v možnostech realizace zájmové činnosti a mimoškolních aktivit pro nadané, na jejímž základě lze žákům i rodičům poskytovat vhodné tipy pro rozvoj nadání ve volném čase. Nelze opomenout ani informovanost v oblasti   profesního a kariérového poradenství, kde právě učitel dlouhodobě pracující s nadaným žákem, může významně pomáhat při volbě jeho dalšího vzdělávání a rozhodování o budoucím pracovním uplatnění.

 


Aktuality  

Legislativní podpora vzdělávání nadaných žáků

Instituce, na které je možné se obrátit

Literatura a studijní materiály pro práci s nadanými žáky 
Tipy na soutěže pro žáky  SOŠ a SOU

 

 
VZDĚLÁVÁNÍ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ A STUDENTŮ PDF Tisk Email
Artprogram - Výuka žáků mimořádně nadaných
Napsal uživatel Administrator   
neděle, 17 červen 2012 17:49

VZDĚLÁVÁNÍ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ A STUDENTŮ

(dle zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 73/2005 Sb.)

II.VÍME SI RADY S NADANÝMI ŽÁKY?

Ne každý žák, který při hodinách soustavně vyrušuje a jeho individualismus a sebeprosazování hraničí s rozmazleností musí být nutně darebák a zhýčkaný sobec. Je docela dobře možné, že má paměť srovnatelnou s pamětí vašeho počítače, soukromě se zajímá o egyptské vykopávky a jeho IQ je na hranici měřitelnosti.

Problematika práce učitele s nadaným žákem není u nás, ale ani v zemích střední Evropy předmětem častých výzkumů. Jistě ke škodě věci. Nadaných dětí je v našich školách mnoho, a jejich talent tak často zůstává nepovšimnut a nerozvíjen.

Český výzkum nadání a talentu byl přes slibné počátky ve 20. a 30. letech a Baťovy empirické snahy násilně přerušen obdobím války a následnou érou totality. V současné době se české teoretické bádání soustřeďuje kolem několika univerzit v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové a zejména kolem Společnosti pro talent a nadání (STaN), takto pobočky European Council for High Ability (ECHA). Její činnost zastřešuje PhDr. Eva Vondráková. Součástí její práce jsou mimo jiné různé přednášky, besedy a semináře zaměřené na pomoc talentovaným dětem. V Praze dále pracuje gymnázium pro nadané - MENZA a Klub rodičů nadaných dětí.

V sousední Slovenské republice pracuje bratislavská škola pro nadané děti, jejíž studium končí maturitou. Slovenští kolegové také každoročně realizují letní tábory pro nadané děti a mládež, kam jsou zváni i české děti. O dalších aktivitách organizovaných pro nadané děti nevíme a rádi uvítáme jakékoli další informace.

Přestože celá řada našich odborníků, především psychologicky orientovaných, publikuje k tématu nadání, česky psaná literatura o nadaných dětech není z daleka tak obsáhlá jako cizojazyčná, většinou anglická a německá.

Je třeba zdůraznit, že každý, bez ohledu na druh či stupeň nadání, by měl dostat příležitost k optimálnímu rozvoji toho dobrého a nejlepšího, co v něm je. Bohužel mýtus o tom, že ve škole potřebují pomoc a zvláštní péči ti slabší a méně úspěšní, nacházíme i mezi současnými učiteli. A co víc, někteří učitelé nejsou schopni nadané žáky ve své třídě identifikovat. Zároveň mnozí rodiče o tom, že mají nadané dítě, ani nevědí a naopak často ti, kteří jsou přesvědčeni o výjimečnosti své ratolesti, mají zkreslené představy.

Nadání je když...

Náš psychologický slovník P. Hartla pod heslem nadání uvádí: soubor vloh, jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností, nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při tělesné a duševní činnosti.

Většina ze stovky současných definic pojmu nadání zpravidla zahrnuje mezi základní komponenty nadání rovněž kognitivní a akademické schopnosti. Zatímco např. Gagné definuje nadání jako nadprůměrnou výkonnost v jedné nebo více oblastech lidských schopností, další teoretik je považuje za nadprůměrnou schopnost či úspěšnou výkonnost v kterémkoli smysluplném oboru lidské aktivity. Popisná definice J. Piirto (1995) uvádí, že “nadaní - pro účely školní docházky - jsou jedinci, kteří bez ohledu na obor studia vykazují učební charakteristiky jako vynikající paměť, pozorovací schopnosti, zvídavost, kreativitu, vysoké IQ atd.”

V posledních letech dochází k významnému posunu v pojetí nadání: jsou brány v úvahu i jiné faktory než kognitivní (např. motivace, city, sebeobraz, polečenské faktory), mezi komponenty nadání začínají hrát roli i vysoké schopnosti projevující se v mimoškolních činnostech (zájmových, v činnostech ve volném čase), značný význam je připisován kreativitě, jako jednomu z nejdůležitějších prvků nadání. Více se také zkoumá nejen všeobecné nadání a nadání jako obecný předpoklad, ale také specializované druhy adání.

Naše významná představitelka teoretických výzkumů nadání dr. Pýchová jde dál a podle zahraničních pramenů uvádí soubor pěti základních kritérií, podle kterých lze identifikovat nadání. Jde o kritérium výjimečnosti v určité oblasti ve srovnání s vrstevníky (žák vynikající nad spolužáky ve svém ročníku by nemusel vynikat mezi žáky vyšších ročníků), kritérium ojedinělosti (žák vynikající mezi českými spolužáky v angličtině by v tomto předmětu nevynikal mezi anglickými žáky v Anglii), kritérium produktivity (bez uplatnění ztrácí nadání na významu), kritérium demonstrability (nadání musí být určitým způsobem projevitelné) a kritérium společenského ocenění nadání (různé podle kultur, časových období, politických systémů atd.).

Jsme na nadané děti připraveni?

Identifikovat nadané dítě není vůbec jednoduché, neboť každý nadaný člověk je unikátní jedinec s odlišnou kombinací a intenzitou charakteristických vlastností. Projevy chování i osobnostní charakteristiky nadaných dětí jsou tedy velmi různorodé a nelze přesně určit obecně platný návod jak poznat nadané dítě. Mezi lidmi panuje mýtus o tom, že nadané dítě se dobře učí a nezlobí. Že je prostě bezproblémové. Takové dítě je však spíš výjimkou než pravidlem. Takový je obraz dětí inteligentních, ne však ýjimečných, zvláště pak poslušných, konformních a přizpůsobivých.

Pokud jde o strategie rozpoznání nadání, shoduje se většina odborníků na nezbytnosti komplexního přístupu. Mezi nejběžnější výzkumné techniky patří různé druhy testů IQ, testy kreativity, výkonové testy znalostí a dovedností, školní prospěch a jiná dokumentace, postojové a motivační škály, inventáře zájmů a osobnostních vlastností, nominace učiteli, spolužáky, rodiči, sebehodnotící popisy, interview apod.

Jistě nezáleží tolik na množství aplikovaných technik, jako na jejich validitě a na účelném využití získaných údajů. Je samozřejmé, že náročnější ýzkumné techniky nemůže provádět běžný učitel. K provádění a vyhodnocování psychologických diagnostických testů je zapotřebí profesionální přípravy. Na druhé straně je možné učitele připravit a proškolit k identifikaci nadání žáků, a tím jim výrazně pomoci. Realitou současnosti je bohužel skutečnost, že na většině fakult vzdělávajících učitele není tato příprava zařazena.

Je třeba zdůraznit požadavek, že všichni učitelé by měli být v rámci svého studia připravováni na práci s nadanými žáky. Mohlo by se to dít i ve formě postgraduálního studia. Ale nejen to. Současná škola by se měla výrazně podílet na vytváření stimulujícího prostředí, zpracování speciálních programů, učebnic a dalších materiálů pro nadané. Např. v USA je celá síť výzkumných ústavů pro nadání a talent, ale i soustava základních a středních škol pro nadané a existují pro ně speciálně školení učitelé. Stát pak vydává určité prostředky na rozvoj těchto institucí.

Abychom usnadnily laické představy o nadaných dětech jako zázračných bytostech, ptáme se tedy, jaké dítě lze považovat za nadané a v čem se tyto děti liší od ostatních? Jaké projevy chování jsou pro tyto děti typické? Mají vůbec tyto děti nějaké problémy?

Jak odhalit "Einsteina"?

Než zobecníme typické projevy nadaných dětí, podívejme se na názory těch, kteří s nimi nejčastěji přicházejí do styku, učitelé a rodiče.
Zajímavý orientační výzkum, který zjišťoval názory a postoje učitelů k problematice nadaných dětí, provedla L. Hříbková (1994) na několika ZŠ a SŠ. Prostřednictvím rozsáhlejšího dotazníku a rozhovoru s učiteli autorka zjišťovala, jak učitelé charakterizují nadané žáky, jak popisují jejich vlastnosti. Setkala se s poměrně širokým rejstříkem užívaných charakteristik a po jejich třídění pojmenovala tři obecnější kategorie, ke kterým se tyto charakteristiky vztahují:

1. K první kategorii se vztahují výkonové charakteristiky. Označme ji jako VÝKONNOST: jedničkář, všechno umí nejlépe ze třídy, je šikovnější¨než ostatní děti, hravě vypočítá i obtížný příklad, dokáže pěkně malovat. Tyto charakteristiky se vztahují ke klastickému vymezování pojmu nadání jako vysokého stupně rozvoje schopností, který umožňuje dosahovat kvantitativně a kvalitativně nadprůměrných výkonů v různých činnostech. Někteří učitelé připustili, že mnoho kolegů o takových dětech ve vztahu k nadání příliš neuvažuje. Je jisté, že kategorii výkonnosti nelze považovat za jediný znak nadaných dětí.

2. Druhou kategorii, která se vztahuje k projevům nadaného dítěte v sociální oblasti autorka nazvala VZTAHY. Týká se sociální interakce dítěte s vrstevnickou skupinou i s dospělými. Učitelé uváděli různé projevy typické pro nadané děti - umějí to s ostatními dětmi, jsou ve třídě velmi oblíbené, jsou i dobří organizátoři, dá se s imi v klidu dohodnout. Ale vyskytly se i jiné názory, např.: jsou konfliktní, je s nimi obtížné vyjít, někdy jsou mimo dění ve třídě. Ačkoli někteří učitelé připouštěli existenci problémů v sociální oblasti nadaných dětí, domnívali se, že tyto problémy nejsou příliš závažné, protože nadaným dětem samotným podle jejich názoru nevadí, když nejsou středem pozornosti.

3. Třetí kategorii autorka nazvala VÝJIMEČNOST. Všechny charakteristiky výsledků činnosti, projevu chování a vlastností nadaného dítěte, které byly uváděny v kontextu jako velmi vzácné, mimořádné, neobvyklé a pozoruhodné, autorka zařadila do této kategorie - má zvláštní zájmy, zcela se odlišuje od ostatních dětí svou houževnatostí, s takovým postřehem jsem se ještě nesetkal.

Je třeba poznamenat, že mnozí učitelé nevnímali nadané děti jako pouhý “prototyp dokonalého a úspěšného dítěte”, ale uvažovali o něm v různých souvislostech.

Nadaný žák - problémový žák?

Z výše uvedených charakteristik by se mohlo zdát, že nadané dítě je dítě s vynikajícími vlastnostmi a výkony, a tedy bezproblémové. Jistě, celá řada nadaných dětí je vždy úspěšná, výkonově a výchovně bezproblémová, sociálně zdatná. Ovšem mnoho nadaných dětí může trpět opravdovými problémy. Málokdo si uvědomuje, že do kupiny “dětí se zvláštními výchovně vzdělávacími potřebami” patří kromě dětí jakkoli handicapovaných také ty, které označujeme jako nadané - talentované.

Kromě takových charakteristických rysů nadaného dítěte, jako je samostatnost úsudku, nezávislost myšlení a chování se výrazně projevuje i ndividualismus. Obraz takového dítěte může být přibližně následující: dítě s výrazným potenciálem tvůrčího chování, které v různých činnostech rádo a bohatě uplatňuje, v momentě, kdy ho činnost nezaujme, dá náležitě výrazně najevo své pocity okolí. Především ve škole může toto chování dítěti činit velké potíže. Jeho extrémní individualistické projevy se mohou laikovi jevit jako zhýčkanost, rozmazlenost a neukázněnost. Tyto děti ovšem potřebují individuální přístup ze strany učitele.

Nadané děti se mohou v běžné tradiční škole častěji nudit, neboť jejich pracovní tempo a učení je mnohem rychlejší než u ostatních dětí. Pracují “naplno” a se zájmem jen tehdy, jsou-li opravdu motivované. Při výuce často vznáší námitky, jsou to věční “šťouralové”. Záleží na osobnosti vyučujícího, jak zvládne tuto náročnou situaci.

Podstatnou, leč často opomíjenou a podceňovanou vlastností těchto dětí je jejich senzitivnost, tedy schopnost vnímat věci a jevy jinými přehlížené velmi intenzivně a prožívat vnější i vnitřní záležitosti a vztahy vůči sobě. Nadaní totiž často trpí chováním jiných vůči sobě, svou odlišností, jiným chápáním věcí a neschopností splynout s olektivem. Jejich reakce na tuto skutečnost nebývají nejšťastnější, např. uzavírání se do sebe, izolovanost, impulsivní jednání, nepřizpůsobivost, perfekcionismus apod.

Dalším z mýtů, které tvrdí, že nadané dítě je natolik schopné, že si se svými problémy pomůže samo, je velký omyl. Problémem nadaných dětí je častá asynchronie mezi vývojem motorických dovedností a intelektuálních schopností, nerovnoměrnost vývoje intelektu a citů, pocity stresu, depresí a osamělosti, jimiž nadaní trpí, stigma přemoudřelosti, jež se jim přisuzuje, strach ze společenské neadekvátnosti a v důsledku toho i pokřivený obraz sebepojetí.

Závěr, aneb "Kam s ním?"

Otázka vzdělávání a péče o nadané děti je u nás zatím Popelkou. V souladu se světovým trendem bychom na péči o nadané děti v rámci běžné školy na všech jejich stupních měli zaměřit více pozornosti. Stěžejní roli pak logicky bude hrát i běžný současný učitel a samozřejmě rodiče. Myslím však, že kromě osvícených učitelů mohou pro nadané děti udělat nejvíce jejich rodiče. Ti by pro ně měli vytvářet příjemné a podpůrné prostředí, které bude stimulovat rozvoj dětského nadání. Měli by se zajímat o oblasti zájmů svých dětí, aby jim mohli poradit nebo pomoci. Podporou jedinečnosti svého dítěte ho současně podněcují k nejlepším výkonům, kterých je schopno, i když nemusí být vždy nejlepší ze všech. Rodiče by měli znát kamarády svých dětí, měli by s dětmi cestovat, navštěvovat galerie, muzea, kupovat jim knihy, chodit s nimi do divadla a do přírody. I při náročném zaměstnání by si rodiče měli udělat na své děti čas, komunikovat s nimi a poznat, zda dítě něco trápí, či zda něco potřebuje apod.

PaedDr. Nataša Mazáčová, PedF UK Praha, katedra pedagogiky


 

Aktualizováno neděle, 17 červen 2012 17:49
 
«ZačátekPředchozí12345DalšíKonec»

Strana 1 z 5
 

Nejbližší události

The selected calendar(s) were not found in the database.

Návštěvnost tohoto portálu

dnesdnes814
včeravčera1034
tento týdentento týden814
tento měsíctento měsíc21341
celkemcelkem1251408