Home Metodické centrum Hudební obor

Přihlašte se



Hudební obor
Múzy v ZOO Ostrava PDF Tisk Email
Artprogram - Hudební obor
Napsal uživatel Administrator   
úterý, 03 červen 2014 00:00

Dne 1.6.2014 proběhl projekt "Múzy v ZOO Ostrava", který představil široké veřejnosti  bohatou kulturní činnost žáků uměleckých škol Moravskoslezského kraje.

Záštitu nad akcí převzala náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Mgr. Věra Palková. Projekt byl uskutečněn z Programu podpory aktivit kultury na rok 2014 poskytnutím dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje a proběhl v rámci ROKU ČESKÉ HUDBY.

Na základních uměleckých školách úspěšně pracují různá instrumentální i vokální seskupení (pěvecké sbory, lidové muziky, taneční a jazzové orchestry, rockové skupiny). Ještě nikdy se nepodařilo v Moravskoslezském kraji uskutečnit tak rozsáhlou prezentaci práce žáků uměleckých škol. Umění, kterému se mladí lídé věnují, kultivuje jejich osobnost již od mladých let, rozšiřuje jim nejen znalosti a dovednosti uměleckých činností, ale učí je činorodě pracovat na společně předváděném díle.

Celkem se představilo 19 základních uměleckých škol s 20 minutovými programy v době od 9.00 do 18.00 hodin. Z celého dne bylo pořízeno DVD.

MÚZA – sdružení základních uměleckých škol Moravskoslezského kraje - byla založena v roce 2006 a sdružuje celkem 48 základních uměleckých škol (zřizovatelé škol jsou kraj, obce, soukromníci a církev). Cílem sdružení je péče o rozvoj a kvalitu uměleckého školství, prosazování a ochrana zájmů základních uměleckých škol v Moravskoslezském kraji, organizační a odborné zajištění soutěží a přehlídek pro žáky MSK.

Společnou aktivitou MÚZY je prezentace práce škol a to koncerty, výstavami, společnými festivaly, nahrávkami DVD, projekty, propagačními materiály. Mezi pravidelné společné akce patří Múziády, koncerty vítězů krajských kol soutěží ZUŠ, přehlídka soudobé hudby "Múzy Ilji Hurníka" či krajské koncerty učitelů ZUŠ pořádané vždy v jiném městě Moravskoslezského kraje.

 Blanka Zátopková - předsedkyně MÚZY

Aktualizováno úterý, 19 květen 2015 08:09
 
Hra na EKN jako samostatné studijní zaměření PDF Tisk Email
Artprogram - Hudební obor
Napsal uživatel Lubor Bořek   
neděle, 27 listopad 2011 12:01

Často se mezi učiteli objevují nejasnosti ohledně správného vytvoření studijního zaměření „Hra na elektronické klávesové nástroje – EKN“.

V RVP pro ZUV se totiž termín „Hra na EKN“ objevuje pouze v části, věnované novému vzdělávacímu zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba, a to ve spojení s modulem A. Často tedy vzniká dojem, že samostatné svébytné studijní zaměření Hra na EKN budeme tvořit na základě tohoto modulu. To je ale omyl!

Elektronické klávesové nástroje spadají do množiny klávesových nástrojů, pro které RVP vymezuje samostatné vzdělávací zaměření „Hra na klávesové nástroje“ společně pro klavír, cembalo, varhany apod.

Při tvorbě studijního zaměření „Hra na EKN“ tedy musíme vyjít z této oblasti vzdělávacího zaměření!

Postupný rozpad až na úroveň vyučovacích předmětů je tedy tento:

  • RVP = vzdělávací zaměření (hra na klávesové nástroje)
  • ŠVP = jednotlivá studijní zaměření    

(např.   hra na klavír; hra na varhany; hra na EKN; jazzové piano atd.)

  • Konkrétní vyučovací předměty

(např. hra na keyboard, hra na digitální klavír, hra na syntetizér

      improvizace

      hra z listu atd.)

 

Studijní zaměření Hra na EKN

n  Hlavním obsahem je ovládnutí interpretace a umělecká produkce na klávesový nástroj

n  Školní výstupy předmětu jsou tvořeny v souladu s očekávanými výstupy vzdělávacího zaměření Hra na klávesové nástroje, které ovšem můžeme doplnit o specifické výstupy, uvedené pro modul A

Naproti tomu cílem modulu A je vybavit žáka základními schopnostmi ovládat EKN především jako vstupní terminál pro přenášení audio a midi dat do digitálního prostředí. Zde jde tedy především o „řemeslo“ – vlastní umělecká činnost se předpokládá až v modulu C.

 

Častý dotaz z praxe:

Dobrý den, v případě, že studijní zaměření Hra na keyboard bude vycházet ze vzdělávacího zaměření Hra na klávesové nástroje, musí žák plnit očekávané výstupy pro klávesové nástroje. Mohu si já dané očekávané výstupy "rozšířit" o očekávané výstupy modulu A, které by také odpovídaly tomu, co by žák podle mě měl zvládnout ve hře na keyboard...? V podstatě by mi vyhovovaly všechny očekávané výstupy modulu A až na poslední odrážku. To vím, že nebudu moci se žákem dělat, protože to sama nedovedu. Proto si myslím, že bude lépe vyučovat Hru na keyboard podle Vzdělávacího zaměření klávesových nástrojů. Prosím o Váš názor.

Děkuji.

Odpověď:

Rozsah školních výstupů není nijak omezen co se týče hloubky a šířky - je limitován pouze nutností dodržet minimálně úroveň a rozsah očekávaných výstupů z RVP. To tedy znamená, že do svých školních výstupů si můžete zapracovat cokoliv nad to - pokud bude pro vás reálné obsáhnout to v průběhu výuky...
Takže nic vám nebrání zapracovat do výstupů hry na klávesové nástroje i výstupy, které jsou zmíněny v modulu A - je to naopak logické, protože modul A zpracovává právě jen specifika hry na EKN, což obecné očekávané výstupy vzdělávacího zaměření  hra na klávesové nástroje nemohou pochopitelně obsahovat.

Analogicky by učitel hry na varhany pravděpodobně do svých výstupů zapracoval i oblast pedálové hry, přestože ve společných výstupech  vzdělávacího zaměření  hra na klávesové nástroje tato oblast není zmíněna atp.

 

Praktická ukázka tvorby UP v ŠVP:

Tabulace učebního plánu (Hra na EKN)

Základní studium I. Stupně

 

Celkem

studium:

1. r

2. r

3. r

4. r

5. r

6. r

7. r

Hra na digitální klavír

1

1

1

       

3

Hra na keyboard

     

1

1

1

1

4

Hra v souboru

       

1

1

1

3

Klavírní doprovod

   

1

       

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

(1)

(1)

5-7

V – Modul B

       

1

1

1

3

Celkem hodin:

2

2

3

2

4

3-4

3-4

19-21



Nejjednodušší (a také asi nejčastější) konstrukce učebního plánu Hry na EKN graficky vyjádřená bude asi takováto (každá barva představuje povinnou oblast podle RVP):

Název studijního zaměření:

Hra na EKN

Forma výuky:

Vzdělávací oblast:

Název

vyučovacích

předmětů:

Hra na keyboard

Individuální

výuka

Hudební interpretace

a tvorba

Electronic Band

Kolektivní

výuka

Hudební nauka

 

Recepce a reflexe hudby


Skladbu předmětů ovšem můžeme libovolně rozšiřovat podle zaměření (a možností) školy:

Název studijního zaměření:

Jazzové klávesy

Forma výuky:

Vzdělávací oblast:

Název

vyučovacích

předmětů:

Hra na keyboard

Individuální

výuka

Hudební interpretace

a tvorba

Improvizace

Hra z listu

Jazzový doprovod

Kolektivní

výuka

Jazzový soubor

Big band

Hudební teorie

 

Recepce a reflexe hudby

Jazzová skladba


Hru na elektronické klávesové nástroje může tvořit také několik samostatných předmětů na klávesový nástroj, rozložených v průběhu studia (zde je též využita možnost přidat do UP některý z modulů EZHZT):

Název studijního zaměření:

Hra na EKN

Forma výuky:

Vzdělávací oblast:

Název

vyučovacích

předmětů:

Hra na digitální klavír

Individuální

výuka

Hudební interpretace

a tvorba

Hra na workstation

Modul B

Čtyřruční hra

Kolektivní

výuka

Klavírní doprovod

Komorní hra

Hra v souboru

Hudební nauka

 

Recepce a reflexe hudby

Je otázkou, nakolik jsou posledně uvedené možnosti na škole skutečně ekonomicky realizovatelné, když uvážíme, že každý vytvořený předmět musí mít svou dotaci nejméně 0,5 vyučovací hodiny. Zde jsem je uvedl spíš jako příklad variability, umožňující školám "ušít si" toto studijní zaměření skutečně na míru podle svých možností, podmínek, zkušeností a erudice pedagoga a v neposlední řadě i zájmu žáků... 

 

 

 

Aktualizováno neděle, 27 listopad 2011 12:10
 
Multimédia a digitální technologie v ZUŠ PDF Tisk Email
Artprogram - Hudební obor
Napsal uživatel Lubor Bořek, garant EZHZT a Hra na EKN   
sobota, 19 listopad 2011 13:06

... z pohledu RVP ZUV 

 

Kde se s nimi v RVP setkáme? 

 n Část D

·         6.3.8 Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba

·         6.5.5 RUP pro EZHZT

n Část E

·         10 Multimediální tvorba 

 

Využití digitálních technologií v praxi

Nejčastěji se digitální technologie na ZUŠ využívají v těchto oblastech:

1)     Školní nahrávací studio

2)     Multimediální učebna hudební nauky

3)     Počítačová grafika, multimédia, animace, filmová tvorba

 K tomu nyní přistupuje nové vzdělávací zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba, jehož zavedením reaguje RVP pro ZUV na snahy některých škol rozvíjet tuto oblast i podle starých učebních dokumentů (nejčastěji podle UP č. 17 technika zvukového záznamu a vedení diskoték), které ovšem obsahem ani zaměřením neodpovídaly skutečným potřebám škol.

 Koncepce tohoto vzdělávacího zaměření je modulární a skládá se ze tří modulů:

Modul A: Hra na elektronické klávesové nástroje (EKN) a jejich ovládání

Modul B: Technika záznamu, zpracování a reprodukce zvuku

Modul C: Tvorba hudby prostřednictvím digitálních technologií

 

Modul A:

V modulu Hra na EKN a jejich ovládání je žákovi umožněno seznámit se s elektronickými klávesovými nástroji na takové úrovni, aby je byl schopen dále využívat jako vstupní terminál pro přenášení audio a midi dat do digitálního prostředí.

Modul B:

V modulu Technika záznamu, zpracování a reprodukce zvuku je žákovi umožněno získat základní poznatky z oboru fyziky, akustiky a elektrotechniky a využívat tyto poznatky při vlastní práci s dostupnými prostředky, nástroji a technologiemi. Žák se seznámí s komplexním řetězcem zařízení ke snímání, digitalizaci a editaci zvuku, s dostupným hardwarem i softwarem využívaným v hudební tvorbě a produkci.

Modul C:

Tvorba hudby prostřednictvím digitálních technologií je modul, který je zaměřen na vlastní tvůrčí činnost prostřednictvím příslušných technologií a autorskou práci v digitálním prostředí. Žákovi je umožněno tvůrčím způsobem pracovat s přejatým materiálem (remixy, koláže atd.), vytvářet vlastní zvukové objekty a podílet se s ostatními na realizaci společných hudebních projektů.

 

Možnosti využití modulů A, B, C

Tyto moduly mohou být realizovány dvojím způsobem: Buď jednotlivě jako dílčí součást jiného studijního zaměření (zařazení vybraného modulu do daného studijního zaměření), nebo společně v jednom studijním zaměření (např. studijní zaměření EZH a zvuková tvorba).

 

Multimediální tvorba

Jako prostředek umělecké tvorby v ZUV znamená multimediální tvorba používání multimédií respektive digitálních technologií v různých oblastech (oblast tvorby a interpretace či oblast recepce a reflexe umění).

Výsledkem multimediální tvorby v ZUV pak je vytvoření multimediálního produktu (např. scénické představení s použitím digitálních technologií, digitalizované umělecké vyjádření).

 

Na úrovni ŠVP se multimediální tvorba realizuje:

  • jako samostatné studijní zaměření vzniklé v rámci jednoho uměleckého oboru (např. Výtvarná a multimediální tvorba). V případě tohoto zařazení do ŠVP jsou plněny očekávané výstupy příslušného oboru a využity ty hodinové dotace, které jsou pro daný obor vyčleněny rámcovým učebním plánem.
  •  jako integrované studijní zaměření vzniklé kombinací vzdělávacích obsahů uměleckých oborů, z nichž toto studijní zaměření vzniká. V tomto případě je nezbytné splnit očekávané výstupy zvoleného dominantního uměleckého oboru, a zároveň zařadit (integrovat) do tohoto studijního zaměření vybrané vzdělávací obsahy dalších zvolených oborů. Při určení hodinových dotací vycházíme z rámcového učebního plánu dominantního oboru s tím, že škola má možnost tyto hodinové dotace dále posílit ve vazbě na začleněné obsahy integrovaných oborů.

 Tady ovšem RVP pro ZUV spíše předjímá možné budoucí trendy v rozvoji konkrétních forem práce s digitálními technologiemi na ZUŠ. Z tohoto důvodu jsou formulace velmi volné a vágní, aby zbytečně do budoucna nezužovaly manévrovací prostor pro tuto bouřlivě se rozvíjející oblast.

 

 Praktická ukázka využití digitálních technologií na ZUŠ Police nad Metují:

 1)     Školní nahrávací studio

 

 

Aktualizováno čtvrtek, 31 květen 2012 17:45
 
Počítače v Hudební nauce PDF Tisk Email
Artprogram - Hudební obor
Napsal uživatel Markéta Korpasová   
čtvrtek, 12 květen 2011 13:11

Vážení kolegové, v poslední době často diskutujeme (někdy i velmi ohnivě) otázku využití počítačové techniky ve výuce hudební teorie. Já osobně využívám internet, zejména ukázky na You Tube,  i při výuce nástrojové a mám zkušenosti převážně dobré. Pro většinu žáků je tato forma vítaným zpestřením výuky a motivací naučit se skladbu, která je známá z médií, nebo ji zahrát  "jako ta holčička v počítači". Využití pro výuku hudební teorie je ještě širší - žáci se mohou učit pracovat s informacemi a poslouchat široké spektrum různých hudebních ukázek. Další velkou výzvou je počítačový software - notační programy Sibelius , Finale a další. V tomto článku nechci zabíhat do technických detailů vybavení, ani srovnávat nebo určovat, jaké využití počítače je nejlepší. Jen vás chci vybídnout ke sdělení vašich zkušeností nebo názoru na "počítače v nauce". Napište nám, těšíme se na váš názor.

Markéta Korpasová

 

Aktualizováno čtvrtek, 12 květen 2011 13:54
 
Komentáře (1)
1 pondělí, 20 červen 2011 10:35
Mgr. Petr Václav Michna
Milí kolegové, rád se také připojím s kladným ohlasem na zapojení informačních technologií do výuky. I ukázky, které zmiňuje paní Korpasová, jsou výbornou pomůckou mj. pro formování estetického cítění žáků. Ti jsou dnes masírováni médii ze všech stran a hrne se na ně neskutečné množství hudebního odpadu. Informační technologie, lépe s přístupem k internetu mohou pomoci dětem a mladým lidem se v této záplavě orientovat a "konzumovat" hudbu kvalitní, ať už je jakéhokoli žánru. Učitel má možnost si z takřka nekonečného množství materiálů vyhledat ukázku přesně na míru. Je však potřeba mít alespoň základní znalosti s prací na počítači. I to je však minimum. Obecně platí - čím více času s člověkem strávíme, tím lépe jej poznáme a dokážeme s ním komunikovat. Toto doslova platí i pro dvojici člověk - počítač.
Korekce PDF Tisk Email
Artprogram - Hudební obor
Napsal uživatel Administrator   
úterý, 05 říjen 2010 10:18

Kolegové,

ukazuje se, jak dobré je pořádat semináře i s jinými lektory a jak je dobré naslouchat jeden druhému. Při svých přednáškách jsem - sice v dobré víře, ale přeci jen mylně - uváděl poněkud chybnou informaci a nyní bych rád tento svůj omyl uvedl na pravou míru:

V době, kdy probíhala pilotáž RVP, skutečně NEBYLO  stanoveno přípravné studium pro II.stupeň základního studia. Ve finální schválené verzi ale už přípravné studium je a já jsem tuto skutečnost přehlédl. Upozornil mě na to Jiří Stárek, který pro nás přednášel na přelomu září a října 2010.
Luboš Lisner mě navíc ještě upozornil, že i vyhláška 71/2005 o základním uměleckém vzdělávání v §1, odst. 4 přípravné studium pro II.stupeň připouští - a to pro žáky, kteří nenavštěvovali I.stupeň.

Neomylný nejsme nikdo, ale přesto se velmi se za tuto svou špatnou informaci omlouvám a prosím, abyste na to upozornili i kolegy, kteří by snad chtěli  "přípravku" pro II.stupeň realizovat.

Jiří Taufer

 
«ZačátekPředchozí12DalšíKonec»

Strana 1 z 2
 

Nejbližší události

The selected calendar(s) were not found in the database.

Návštěvnost tohoto portálu

dnesdnes814
včeravčera1034
tento týdentento týden814
tento měsíctento měsíc21341
celkemcelkem1251408